O Státním zámku Jezeří

zamek-jezeriNa úpatí Krušných hor tyčí se ve výši 387 m nad mořem na ostrohu, vybíhajícím z hor severně od Albrechtic u Chomutova (okres Most), starý zámek Jezeří. Stojí na okraji hrozivé jámy po hnědouhelných povrchových dolech. V našich kulturních dějinách však nesehrál roli okrajovou, ale spíše zásadní.

Od první poloviny 17. století totiž patřil rodu Lobkowiczů. Byl to rod, jehož příslušníci zaujímali jednak významné funkce a hodnosti ve státních, dvorských, zemských a krajských úřadech, jednak významnou měrou přispívali ke kulturnímu rozvoji země. Mnozí Lobkowiczové byli nadšení a schopní hudebníci. Filip Hyacint (1680-1734) hrál například skvěle na loutnu a osobně se přátelil s předními hudebníky své doby (Leopold Weiss, Arcangelo Corelli), Ferdinand Filip Josef zase osobně podporoval Christopha Willibalda Glucka a brzy rozpoznal génia Philippa Emanuela Bacha – sám byl dobrý zpěvák, violoncellista a hráč na skleněnou harmoniku.

Nejvíce však prospěly naši zemi nadání a schopnosti Josefa Františka Maxmiliána (1772-1816). Sám výborný muzikant se roku 1792 seznámil s Ludwigem van Beethovenem a později mu dokonce spolu s dalšími dvěma šlechtici vyplácel roční důchod. Vévoda se stal členem ředitelství Divadelní provozovatelské společnosti, v letech 1812-13 byl ředitelem Dvorních divadel ve Vídni a s touto funkcí souviselo i vedení hudebního vydavatelství. Byl též členem Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách (na jejíž myšlenky navazuje i Spolek pro zvelebení staré hudby v Čechách), členem Soukromé společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze a předsedou (1813-14) vídeňské Společnosti přátel hudby. Jeho největší zásluhou však bylo založení Lobkowiczké kapely, pro kterou získal členy z předních evropských, zejména vídeňských kruhů.

S tímto slavným obdobím Zámku Jezeří je tematicky spojen festival Hudební léto v Jezeří. Věříme, že festival Hudební léto v Jezeří vytvoří pomyslnou hraniční čáru mezi kulturní propastí, do které zámek upadl v minulosti (internační tábor za 2. světové války, devastace po znárodnění) a spolu s již započatou rekonstrukcí dovrší proces „vzkříšení“ této perly Krušných hor a stane se opět jedním z kulturních i společenských center naší země.

dle studie pana Stanislava Václava Klímy: Z hudební minulosti zánku Jezeří, Praha 1970

po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31